PRAŽSKÁ POLONISTIKA

POLONISTIKA NA FF UK

Samostatná katedra polského jazyka a literatury vznikla na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na podzim roku 1923, jako součást tzv. Slovanského semináře – seskupení samostatných kateder, které se zabývaly jednotlivými slovanskými jazyky a literaturami (tehdy včetně bohemistiky a srovnávací slavistiky). Do té doby se polská filologie rozvíjela v rámci široce pojaté slavistiky. První vedoucím samostatné katedry se stal profesor Jagellonské univerzity v Krakově Marian Szyjkowski. S pražskou polonistikou jsou spojena i jména několika dalších významných badatelů, např. Karla Krejčího, Teodora Bešty, Otakara Bartoše či Luboše Řeháčka.

 

Polonistika na FF UK byla samostatným oddělením do poloviny 90. let, poté až donedávna jednou z osmi specializací oboru slavistická studia. Výuku tradičně zajišťovali tři učitelé – specialista na jazyk, literaturu a smluvní lektor. Tyto studijní programy v současné době ještě dobíhají (3. a 5. ročník), zároveň se však připravuje nová podoba slavistických studií. 1. března 2006 se stal novým ředitelem Ústavu slavistických a východoevropských studií Doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc., který předložil návrh koncepce transformace a rozvoje ÚSVS:

 

Návrh koncepce transformace a rozvoje Ústavu slavistických a východoevropských studií navazuje na dlouhodobou tradici pražské slavistiky. Její prestiž mimo jiné vyplývala z kombinace a vzájemného působení tří vědeckých oblastí: lingvistiky, literární vědy a historickokulturologických oborů.
Vývoj příslušných vědních oborů, požadavky praxe, nezbytný přechod na novou podobu struktury vysokoškolského studia a nutnost zajistit lepší podmínky pro financování výuky neumožňují zachování stávajícího modelu akreditovaných studijních programů. Stěžejními momenty transformace bude přechod k důsledně dvoustupňovému (respektive třístupňovému) typu studia (bakalářské, magisterské, doktorské), akcent na kombinaci dosavadního lingvisticko-literárního studia s areálovou výukou a tomu přizpůsobená nová organizační podoba ÚSVS. Připravované změny nepovedou k likvidaci obsahové roviny současných specializací, ale k jejich zapojení do širšího areálového rámce.
Na ústavu se v posledním desetiletí nahromadilo několik dlouhodobě neřešených problémů (nevyhovující generační skladba vyučujících; nedostatečný počet profesorů a docentů odborně zabezpečujících výuku jednotlivých oborů; neschopnost realizovat dostatečně personálně zajištěnou výuku nově vytvořených oborů vzniklých v souvislosti s rozpadem mnohonárodnostních států - Jugoslávie, Sovětský svaz; atomizace studovaných oborů a setrvávání na převážně lingvistickém charakteru studia neposkytovaly prostor pro výchovu odborníků schopných všestranně analyzovat společenský vývoj v příslušných areálech). Za zásadní proto považujeme opuštění dosavadního studia regionu (slovanského areálu) jako homogenního celku. Počítáme se studiem v rámci tří základních geografických (geopolitických) a kulturně-civilizačních celků - východoevropského, středoevropského a jihovýchodoevropského, které nejsou definovány výlučně na základě jazykové příbuznosti.
Připravované bakalářské studium počítá s intenzivní aplikovanou výukou konkrétního areálového jazyka podloženou znalostí gramatické struktury jazyka ze synchronního pohledu. Praktická jazyková kompetence vytvoří nezbytný předpoklad pro studium lingvistických, literárních, historických a aktuálních vývojových trendů a procesů v oblasti příslušného geografického okruhu. Při přípravě bakalářských studijních plánů budeme akcentovat, aby již při zahájení studia byl jasně vymezen a s ohledem na požadavky praxe definován budoucí odborný a specializační profil absolventa, který bude jedním z předpokladů uplatnění na trhu práce. Současně počítáme s posílením individuální odpovědnosti studenta za vlastní výstupní profil. Bakalářský stupeň studia vytvoří předpoklad pro pokračování v magisterském studiu (a to jak na ÚSVS, tak i v dalších studijních programech - politologie, teritoriální studia, historie aj.). Teoretické a praktické znalosti získané bakalářským studiem absolventům rovněž umožní uplatnění v praxi: státní správa (např. diplomatická služba, kulturní a obchodní zastoupení ČR v zahraničí), komerční sféra (např. analytici domácích a zahraničních podnikatelských subjektů, turistický ruch) a terciární sféra (např. humanitární organizace, nevládní organizace).
Paralelně koncipované magisterské studium bude navazovat na vnitřní strukturu bakalářského studijního plánu. Počítáme s rozčleněním studia do lingvistické, literárně-kulturní a historicko-společenské větve. V této souvislosti považujeme za vhodné zdůraznit, že v rámci lingvistické sekce bude dále rozvíjena srovnávací slovanská jazykověda a studium jazyků v diachronní perspektivě. Za jeden z hlavních cílů považujeme dosažení prostupnosti navazujícího magisterského studia s příbuznými bakalářskými programy, realizovanými na Univerzitě Karlově a dalších vysokých školách. Vedle uplatnění v praxi vytvoří ukončení magisterského studijního programu předpoklady pro další vědecký rozvoj absolventů.

Transformace vnitřní struktury Ústavu slavistických
a východoevropských studií:

Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK bude na základě rozhodnutí děkana fakulty rozdělen k 22. 3. 2006 na tři semináře, které budou garantovat jak současné, tak připravované studijní obory na ÚSVS:

Seminář východoevropských studií
Východoevropská studia
(součástí semináře budou doposud samostatně stojící specializace: lettonistika, lithuanistika, rusistika, ukrajinistika)

Seminář středoevropských studií
Středoevropská studia
(součástí semináře budou doposud samostatně stojící specializace: polonistika, slovakistika, sorabistika)

Seminář jihovýchodoevropských studií
Jihovýchodoevropská studia
(součástí budou doposud samostatně stojící specializace: bulharistika, kroatistika, makedonistika, serbistika, slavistika všeobecná a srovnávací, slovenistika)

Semináře povedou děkanem fakulty schválení vedoucí seminářů, kteří budou mimo jiné zodpovědní za realizaci dobíhajících studijních plánů.
Nové vedení Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK se zavázalo vedení fakulty vypracovat návrh akreditací bakalářského studia do konce května 2006 tak, aby podle nich bylo možno vypsat přijímací řízení na akademický rok 2007/2008.

 

V únoru 2007 byla novým třem bakalářským oborům (Středoevropská, Východoevropská a Jihovýchodoevropská studia) udělena akreditace ze strany AK MŠMT ČR a pro akademický rok 2007/2008 bude na září 2007 vypsáno přijímací řízení.  

 

V současné době zajišťují výuku polonistických předmětů Mgr. Renata Rusin-Dybalska, Ph.D. (odborný asistent; současný polský jazyk, vývoj polského jazyka, jazyková a gramatická cvičení, jazyk médií, obraz světa v médiích), doc. PhDr. Petr Poslední, CSc. (docent, vedlejší pracovní poměr; polská literatura 19. a 20. století, sociologie literatury) a lektorka Mgr. Anna Kostecka (konverzační cvičení, praktické kurzy polského jazyka, polská poezie po r. 1956). V letošním akademickém roce se na výuce podílejí rovněž Dr. Brigitta Helbig-Mischewski (Humboldtova univerzita, Berlín; polská literatura 20. století, analýza a interpretace textu), Mgr. Łucja Bańczyk a Mgr. Veronika Forková (Polsko-český a česko-polský překladatelský seminář).

 

Studenti polonistiky mají možnost využívat zahraničních stáží a studijních pobytů, ať už v rámci programu Erasmus (např. Vratislav), nebo CEEPUS, mohou také využít nabídky Akademické informační agentury. Pravidelně jsou obsazována také místa na letních školách nabízená MŠMT či polskou stranou.

Pražská polonistika udržuje kontakty s mnoha vysokými školami v Polsku (Uniwersytet Warszawski, Uniwersytet Jagielloński, Uniwersytet Wrocławski, Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej v Lublině ad.), výuka tak bývá pravidelně obohacována přednáškami hostujících profesorů (např. prof. I. Kamińska-Szmaj, prof. D. Rytel-Kuc, prof. St. Bereś, prof. J. Bartmiński, prof. E. Czaplejewicz aj.).

V roce 2003 byla na půdě Filozofické fakulty UK zorganizována konference Polonistické kolokvium při příležitosti 80. výročí pražské polonistiky, jehož se zúčastnili jak zástupci mimopražských polonistik, tak pedagogové a někteří studenti ÚSVS. Sborník referátů z této konference vyšel v roce 2005 (Práce z dějin slavistiky XIX.). Studenti polonistiky se zúčastnili i dvou ročníků Konference mladých slavistů, které se konaly v Praze v letech 2005 a 2006.

Část studentů a doktorandů pod vedením dr. Renaty Rusin-Dybalské se podílí na projektu Intercorp (výzkumný záměr: Český národní korpus a korpusy dalších jazyků), který realizuje Český národní korpus (ČNK). Cílem tohoto projektu je vybudovat paralelní synchronní korpusy pro většinu jazyků studovaných na FF UK.

Výsledkem aktivity zdejších studentů je i tato webová prezentace oboru.